Rozhovor s Jindřichem Bartoněm

Jsou to čtyři roky, co Mgr. Jindřich Bartoň, učitel angličtiny, českého jazyka a literatury na GJO v Kutné Hoře, tehdy jako podporovatel Alternativy vedl rozhovor s naším tehdejším lídrem. Dnes za naše hnutí Jindřich již kandiduje, za což jsem rád, a rád bych se mu také v jistém smyslu revanšoval a dnes tedy povede rozhovor lídr kandidátky s ním.

První otázka: Jindřichu, kdo je Jindřich Bartoň?

Tak Jindřich Bartoň je absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde jsem vystudoval obor čeština – angličtina. Po absolvování jsem nějakou dobu učil angličtinu v soukromém sektoru a v roce 2000 jsem nastoupil na Gymnázium Jiřího Ortena, kde jsem nejprve byl na půl úvazku, ale již řadu let tam pracuji na plný úvazek. Vedle výuky tam mám funkci předsedy odborové organizace, jsem členem správní rady Nadačního fondu, a co mne tam, řekl bych, nejvíce baví, je ten bohatý program zahraničních výměn, tedy já konkrétně organizuji výměny s partnerskými školami v Číně a v Nizozemsku. Ve volném čase se jinak věnuji četbě, studiu cizích jazyků, fotbalové turistice, poznávání pivních stylů a příležitostně také komunální politice.

Milé slyšet, že Alma Mater máme společnou. Sice trošku v jiné době, ale ano! Ty máš z let 2006-2014 zkušenosti z činnosti v zastupitelstvu, jaké to byly zkušenosti, či co sis z tohoto období odnesl?

Zkušenosti to byly smíšené. Já myslím, že tak je to ve všech lidských činnostech. Co jsem si odnesl je na jednu stranu poznání, že věci nejdou třeba úplně tak lehce, jak jsem si před tím třeba představoval, a že všechny ty možné vlivy a tlaky, které tam jsou, tak jsou velmi silné a není úplně snadné se s tím vyrovnat. Ale na druhou stranu, že když se člověk snaží, tak alespoň něco prosadit dokáže, a když se potom ohlédne zpět, tak vidí, že přeci jenom je tady něco pozitivního, na čem se podílel. Ta hodně významná zkušenost je, že vždycky záleží na tom, jací jsou konkrétní lidé, a mnohem méně v té komunální politice záleží na tom, v jaké je kdo straně, nebo co má napsáno v té závorce za jménem.

Na dnešních kandidátkách je i několik jmen z doby, o níž se bavíme. Dovedeš si s těmito lidmi představit dobrou spolupráci?

Určitě. Já jsem si také prohlížel kandidátky a určitě tam není nikdo, kdo by mi nějakým způsobem vadil, či s kým bych si nedovedl představit, že si sedneme a popovídáme si o věcech, i když asi ne vždy a s každým se shodneme. Ale tak to je úplně normální a ta doba, kdy všichni museli na 100 % souhlasit, tak ta již snad patří dávno minulosti.

Co tě po té době dnes vede opět vstoupit do vod kutnohorské komunální politiky a hned další otázka, proč právě s Alternativou?

Já jsem samozřejmě pořád ty věci sledoval, i když s určitým odstupem. Viděl jsem zde věci, které se mi líbily, i ty, které se mi líbily podstatně méně. Nakonec jsem si řekl, že bych přestal být pouhým divákem, ale zase si stoupnout na to hřiště, pokud mně voliči dají tu důvěru. Proč právě Alternativa? Tak Alternativu sleduji od samého jejího počátku, je to pro mne taková v uvozovkách klidná síla kutnohorské komunální politiky. Jsou tam lidé, kterých si vážím, všichni jsou to lidé, kteří mají za sebou nějaký respektabilní profesionální život. Jsou to všechno skuteční Kutnohoráci, tedy mezi nimi nejsou žádná fakeová trvalá bydliště a podobné věci. Je to uskupení, na které když se podívám, tak vlastně volby od voleb neustále roste a věřím, že ten růstový potenciál tam jistě je.

To velmi rád slyším a děkuji za to. Naznačil jsi však, že něco bys zde viděl ke změně, co třeba?

Těch věcí by bylo asi několik. O mně se ví, že jsem tedy více méně pasivní sportovec, ale co se třeba týče té oblasti sportu, tak se mluví o tom, že ta podpora je velká. Ano, nyní ty investice do sportovních zařízení byly poměrně velké, na druhou stranu když si však vezmete ty velké kolektivní sporty, tak v těch dospělých kategoriích je Kutná Hora na takových místech, v takových soutěžích, které neodpovídají tomu, že jsme páté největší město nejlidnatějšího kraje České republiky. Podpora mládeže je jednoznačně skvělá věc, ale pokud nebude na ní navázána podpora kategorie dospělých, tak ten její smysl je velmi pochybný. To je jedna z věcí, kterou bych chtěl změnit. Jakožto třídní na gymnáziu se hodně setkávám s tím, v jakém stavu je KD Lorec, a vlastně jen závidím kolegům z Poděbrad a z Čáslavi to, kde oni mohou pořádat své plesy. Tak to je tedy další věc, o níž po celou dobu slýcháme jen slova, ale ten stav je v podstatě do velké míry pořád stejný. Tedy to je další konkrétní věc, která si opravdu zaslouží pozornost, investici a zlepšení.

S tím lze jen souhlasit a mne těší, že jsou to právě zástupci Alternativy, kteří dlouhodobě přichází s konkrétním návrhem změny příjezdu k Lorci, aby se tento stal mnohem důstojnějším.

To by byl základ, a pak samozřejmě to opláštění, nebo ta vnější podoba, neboť to je něco úděsného.

Nyní se zeptám jako člen redakční rady Kutnohorských listů jejího dlouholetého předsedy, jaký je tvůj pohled na toto radniční periodikum?

Jistě to splňuje vše, co by obecní periodikum mělo přinášet. Šéfredaktorku Moniku Pravdovou znám řadu let, spolupracoval jsem s ní již v době, kdy jsem dělal externího sportovního redaktora v Kutnohorském deníku. Tedy k čemu bych byl kritický, by spíše byla občas ta slohová a stylistická úroveň třeba příspěvků některých zastupitelů, ale já jsem v tomto patrně trochu profesionálně deformovaný.

Další otázka bude od učitele učiteli. Jak se dá skloubit práce učitele s tou zastupitelskou a nebere to pak až moc energie?

Tak nechá se, pokud máš v té škole ředitele, který má pochopení a s kterým se nechá dobře mluvit a dohodnout, což je naštěstí můj případ. Jinak energie bere rozhodně dost, ale s výjimkou tří uvolněných členů zastupitelstva to všichni dělají vedle svého povolání, takže všichni se musí naučit s tím žít a nějakým způsobem to skloubit. Samozřejmě pro mne bylo třeba vždy těžké z rady města jít přímo učit, než se to v té hlavě vše přerovná a přenastaví, tak to je docela těžké, ale nechá se na to zvyknout.

A jako učitel, který by do těch vod třeba nyní mohl také vstoupit, se zeptám, jak se na učitele-zastupitele, či v tvém případě i radního dívali žáci, vnímali to nějak?

Já určitě jsem nebyl nikdy jediný, kdo třeba z naší školy v této pozici byl. Například kolegyně Vepřková byla tři období zastupitelkou, byla i v radě a místostarostkou, kolega Němeček je poměrně dlouholetým neuvolněným starostou Miskovic, a tak dále a tak dále. Takže já myslím, že oni jsou na to i zvyklí, že učitelé GJO působí v těchto pozicích. Nesmíme zapomenou tedy ani na Víta Rakušana, vlastně tvůj třídní bývalý a kdysi můj mladší kolega, který to dotáhl v té politice daleko nejvýš, takže pro studenty to není nic nového, nebo nic divného. Koukal jsem, že o letošních volbách v Kutné Hoře z učitelů GJO kandiduji jako jediný, tak jsem si řekl, že by nebylo špatné, kdyby ta tradice pokračovala nadále a měli jsme zastoupení v zastupitelstvu.

Tak věřme, i já jako bývalý student GJO, že to pokračovat bude. Já ti moc děkuji za možnost tě takto vyzpovídat a chceš-li, rád ti nechám prostor na závěrečné slovo:

Já děkuju a určitě bych především vyzval všechny spoluobčany, aby k volbám šli. To je taková tradiční mantra, ale pravdou je, že lidé mají hodně kritické názory na spoustu věcí, které se odehrávají, ale když mají možnost ty věci ovlivnit, tak ta účast v komunálních volbách se pohybuje okolo 45 %. No a pokud už k těm volbám půjdou, ať dají hlas Alternativě pro Vás, pro Kutnou Horu.

Ptal se Tomáš Morawski, předseda hnutí a lídr kandidátky